WELCOME aneb VÍTEJTE!!
28. června 2010 v 17:59 | Růže
|
vítejte na blogu o růži !!!
Dobrdan,dala jsem sem pro začátek,chápejte jen tak na zkoušku, nějaké ty články.Pěkné žže?A také zajímavé!Doporučuji tedy přečíst páč nikde jinde je neseženete.Chci Vám všem milí přátelé říci,proč si říkám RŮŽE.Je to dosti zvláštní, ale kdo si počká, ten se dočká.Kdo je rychlejší, ten je lepší.(To jen malá kultůrní vložka).Tak Vám to tedy povím.Má matka Elizabeth a otec Kryšpín žijí v jednom závrtu.To abyste věděli něco o mé rodině.Ale teď zpět k tématu.Proč jsem ta záhadná Růže?Když jsem ještě byla takové malinkaté poupátko měla jsem kočárek s růžovýma květama.To je co?Jobovka. Tak proto se nazývám růže.Budu sem psát příběhy ze svého typicky obyčejného života.Ale samozřejmě to až příště.Vy byste všechno hned hrrr chtěli vědět.Ale nene, jen si počkejte Vy jedni divoši. Zdraví Vás Vaše Růže.
Jak na ty neposlušný růže?
25. června 2010 v 9:11 | Růže
|
jak na růže :0)
Jak pečovat o růže
Průměr: 5 (2x)
Špatný
Ujde
Dobrý
Chvalitebný
Výborný
Váš hlas: Není
Růže jsou květiny velmi náročné na údržbu a je nutné si dobře rozmyslet, jestli si vůbec chcete růže pořizovat. Činností spojených s péčí o ně je opravdu mnoho. Přesto jsou tyto činnosti nutné, aby růže rostla zdravě, byla bujná a odolná vůči škůdcům. Podívejme se tedy, co byste pro růže měli na zahradě dělat.
1
pravidelně hnojte
Růže velmi rychle vyčerpají živiny v půdě, a proto potřebují pravidelně hnojit, zejména pokud chcete, aby vám stále hezky květly. V zahradnictví jsou běžně k dostání i speciální hnojiva na růže, v práškové formě nebo v granulích. Hnojte na jaře. Nasypte menší hrst kolem každé růže a trochu prokopejte motyčkou. Hnojení byste pak měli opakovat ještě v polovině léta, ale tentokrát spíše hnojivem se síranem draselným.
2
často zalévejte
Nedostatečné zalévání může být pro růst růže zejména v začátcích velmi škodlivé. Kořeny by se místo rozrůstání do prostoru a hloubky snažily protlačit nahoru, aby získaly aspoň trochu vláhy. Je proto dobré je zalévat opravdu důkladně.
3
bojujte opatrně
Při nekonečném boji s plevelem dejte v případě růží pozor, abyste nepoškodili kořeny. Proto nekopejte motyčkou příliš hluboko.
4
použijte mulč
Na jaře po prořezání a pohnojení je dobré rozprostřít kolem růží tlustou vrstvu mulče. Nejvhodnější je stájový hnůj, ale stejně tak poslouží i drcená kůra. Mulč vám zlehčuje práci tím, že zabraňuje tvorbě plevele, ale zlehčuje život i růžím, protože zadržuje vláhu.
5
odstraňte zvladlé květy
Tím, že odštípnete květ po jeho odkvetení, můžete docílit toho, že růže v období květu ještě obrazí a znovu vykvete. S uvadajícím květem se totiž už nebude zatěžovat a energii může věnovat novým květům.
6
chraňte růži před větrem
Na podzim růži seřízněte tak, že zkrátíte vysoké růže nebo jejich květenství. Větrem by totiž mohly odhalit kořeny a ty by pak snáze podlehly těžkým zimním podmínkám.
7
chraňte růži před mrazem
Růže nejčastěji vydrží mráz do -10 °C po dobu jednoho týdne. Pokud jsou chráněny, vydrží mnohem déle. Ochránit je můžete například zabalením do slámy (zejména u stromkovitých růží) nebo je přikryjte větvemi nebo listím. Existují samozřejmě i růže, které vydrží mráz až do -20 °C, ale to si musíte rozmyslet dříve, než si růži vyberete.
8
bojujte se škůdci
Růže jsou náchylné na různé nemoci nebo škůdce, proto je dobré je velmi často prohlížet a v případě zjistění příznaků napadení nemocí nebo škůdcem ihned zasáhnout. Nejvhodnějším zásahem je asi postřik, který seženete v zahrádkářských potřebách.
Doplňující informace
Tipy
Nezalévejte růže za prudkého světla, mohly by se zničit jejich květy.
Varování
Zbytky větví nebo listů po ostříhání nemocné rostliny napadnené nějakou chorobou nebo škůdci je důležité spálit. Pokud je přidáte na kompost, můžete zpětně nakazit i jiné rostliny, protože nemoci na kompostu mohou přež
N¨ěco oi r§ůžích
24. června 2010 v 14:34 | Růže
|
vítejte na blogu o růži !!!
Růže
Další významy jsou uvedeny v článku Růže (rozcestník).
Růže
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rodopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: růže (Rosa)
Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin s více než 100 druhy, které se vyskytují v přírodě, všechny z severní polokoule a především z mírného pásu. Jsou to většinou keře nebo popínavé rostliny, někdy též plazivé. Dosahují délky 2-5 metrů, zřídka však až 20 metrů.
Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako okrasné rostliny. Plodem růže jsou šípky, které mají významné léčivé účinky.Obsah [skrýt]
1 Vzhled
2 Významné obsahové látky
2.1 Barviva v květech
2.2 Aromatické látky v květech
2.3 Vitamíny v plodech
3 Klasifikace rodu
4 Celkový areál
5 Odkazy
5.1 Reference
5.2 Externí odkazy
[editovat]
Vzhled
Podle odlišného přístupu jednotlivých botaniků k vymezení je popsáno 100 až 300 samostatných druhů. Určování některých druhů růží je obtížné vzhledem k značné morfologické mnohotvárnosti a vyžaduje porovnání mimo květů, listů, ostnů a šípků také i kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů u příbuzných druhů. Často jsou některé druhy vedeny v nižší taxonomické jednotce; tedy jako poddruhy, nebo se za samostatné druhy považují i mezidruhoví kříženci. Nejstarší doklady o existenci růží jsou z období před 40 miliony let.
Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Narůstají většinou v nižší až středně vysoké keře, někdy jsou prutnatě převislé, poléhavé nebo se opírají o okolní dřeviny, a tím nabývají charakter lian. Zvláštní zařízení, jako např. úponky, sloužící k popínání ovšem růže nemají a nemají ani ovíjivé lodyhy.
Kořenová soustava se zřetelným hlavním kořenem je u některých druhů růží doplněna o mělce kořenící podzemní výběžky.
Větve a větvičky jsou až na nemnohé výjimky ostnité. Ostny, které se dají vylomit (výraz trn není morfologicky správný), se podle druhů liší tvarem, velikostí i hustotou umístění na větvích. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré. Nalezneme i typy jemně jehličnaté až štětinovité, které však také mohou být na hmat velmi nepříjemné.
Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem - tedy lichozpeřené, nejčastěji 5četné; někdy chlupaté až přisedle žlaznaté. Zpravidla vytrvalé palisty jsou přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží je i sytost vybarvení a lesk listů. Zde je ovšem třeba vždy přihlédnout k výživě rostlin.
Květy jsou oboupohlavné; u původních botanických druhů miskovitého tvaru a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 do asi 10 cm; tyčinek mnoho. Pět (velmi zřídka 4) korunních plátků je vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločného barva divokých růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých.
Také v dužnatých plodech - šípcích (hypanthium), nalezneme u původních druhů růží značnou tvarovou rozmanitost. Tedy šípky kulovité, vejčité, více dlouhé. Velikost se pohybuje od 5 do 50 mm. V zabarvení jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvené černé, oranžové, žluté. Uvnitř šípků jsou drobné ochmýřené nažky.
[editovat]
Významné obsahové látky
[editovat]
Barviva v květech
[editovat]
Aromatické látky v květech
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických silic. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol.
Z botanických druhů a růží jim blízkých nejvíce voní Rosa gallica, R. x centifolia, R. x damascena. Mezi moderními odrůdami nalezneme význačně vonící odrůdy růží ve skupině čajohybridů (ČH).
Duftwolke, Eminence, Christian Dior, Mainzer Fastnecht, Papa Meilland, Silver Star, Sutter ´s Gold Sterling Silver, Whisky
Mezi sadovými (S) voní mnohé tkz. anglické růže.
Geraniol (C10H18O)
Světoznámé je pěstování olejodárných růží (R. x damascena var trigintipetala) v Bulharsku, které kryje 70 až 80 % světové potřeby. Střediskem 120 km dlouhého údolí je město Kazanläk. Na 1 kg oleje (silice) se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Sbírá se od svítání jen do 10 hodin dopoledne. Denní výkon jednoho pracovníka je 15 až 20 kg růžových plátku. Plochy růží jsou v současné době v Bulharsku dostatečné, problém je však soustředit dostatek pracovníků na jen měsíc trvající sklizeň. Čistý růžový olej je nepostradatelnou součástí mnoha světových parfémů.
[editovat]
Vitamíny v plodech
Růže obsahují v šípcích karoten, vitamíny B1, B2, P a K. Nejvíce se cení ovšem obsah vitamínu C; u některých druhů růží je následující:
Tabulka vitaminu CVědecký název Český název C (mg/100g)
Rosa pendulina (R. alpina) růže alpská 1800
R. cinnamomea r. skořicová 1700
R. moyesii r. Moynesova 1700
Rosa villosa (R. pomifera) r. jablíčkonosná 1400
R. gallica r. galská 1300
R. glauca r.sivá 1300
R. rugosa r. svraskalá 900
R. canina r. šípková 800
Nejnižší obsah je u šípků růží kolem 200mg/100g.
Nejvíce se šípky sbírají na známý a chutný šípkový čaj. Sušením a vařením sice obsah vitamínu může klesat až o 80 %, ale ani v tomto případě není zanedbatelný. Šetrněji se vitamín zachová v šípkovém víně.
[editovat]
Klasifikace rodu
Rod Rosa se dělí na 4 podrody, z nich tři mají jen malý význam, neboť naprostá většina druhů je zařazována do podrodu Rosa (též Eurosa). Tento největší podrod se dále člení na sekce, u nichž jsou uvedeny nejdůležitější druhy , s nimiž se můžeme setkat v ČR ať ve volné přírodě nebo v zahradách a parcích.
Podrod Hulthemia, jediný druh
Rosa persica (R. simplicifolia, Hulthemia persica), Írán, zřídka pěstována
Podrod Platyrhodon, jediný druh
Rosa roxburghii, růže kaštanová, Japonsko, Čína
Podrod Hesperhodos, 2 druhy
Rosa minutifolia, Severní Amerika
Rosa stellata, Severní Amerika
Podrod Rosa (Eurosa), asi 200 druhů
Sekce Banksianae, 2 druhy
Rosa banksiana, (R. banksiae), Čína
Sekce Bracteatae, 2 druhy
Rosa bracteata
Sekce Caninae, 60 druhů
Rosa agrestis, růže polní, Evropa, západní Asie
Rosa canina, růže šípková, Evropa, severní Afrika, západní Asie
Rosa coriifolia, růže šedá, Evropa
Rosa dumalis, růže podhorská, Evropa
Rosa dumetorum, (R. corymbifera), růže křovištní, Evropa, Malá Asie
Rosa glauca (R. rubrifolia), růže sivá, jižní a střední Evropa
Rosa inodora, růže oválnolistá, střední a západní Evropa
Rosa jundzillii, růže Jundzillova, jižní, západní a severní Evropa, západní Asie
Rosa micrantha, růže malokvětá, jižní, západní a střední Evropa
Rosa rubiginosa (R. eglanteria), růže vinná, Evropa, západní Asie
Rosa serafinii, růže silická, jižní Evropa
Rosa sherardii, růže přehlížená, západní a jižní Evropa
Rosa tomentosa, růže plstnatá, střední, západní a jižní Evropa
Rosa villosa (R. pomifera), růže jablíčkonosná, severní a střední Evropa
Sekce Carolinae, 6 druhů
Rosa carolina, růže karolínská, Severní Amerika
Rosa nitida, růže lesklá, Severní Amerika
Rosa palustris, růže bahenní, Severní Amerika
Rosa virginiina, růže virginská, Severní Amerika
Sekce Cinnamomeae, 85 druhů
Rosa acicularis, růže jehličkovitá, severní Asie, severní Amerika, severní Evropa
Rosa arkansana, Severní Amerika
Rosa beggeriana, růže Bergerova, Persie,Altaj
Rosa blanda, růže něžná, Severní Amerika
Rosa holodonta, růže zoubkovaná, západní Čína
Rosa majalis, růže májová, severní a střední Evropa
Rosa moyesii, růže Moyesova, střední a západní Čína
Rosa multibracteata, západní Čína
Rosa nutkana, Severní Amerika
Rosa oxyodon, růže ostřezubatá, Kavkaz
Rosa pendulina, (R. alpina), růže alpská, r. převislá, severní a střední Evropa
Rosa pisocarpa, Severní Amerika
Rosa rugosa, růže svraskalá, východní Asie
Rosa setipoda, střední Čína
Rosa sweginzowii, růže Sweginzovova, severní Čína
Rosa willmottiae, růže Willmottova, západní Čína
Rosa woodsii, Severní Amerika
Sekce Gallicanae, jeden druh
Rosa x alba, růže bílá
Rosa x centifolia, růže stolistá
Rosa x damascena, růže damascenská
Rosa gallica, růže keltská, r. francouzská, r. galská, r. nízká, provensálská, jižní a střední Evropa, západní Asie
Sekce Indiceae, 3 druhy
Rosa gigantea, Indie
Rosa chinensis, (R. indica), růže čínská, bengálka, Čína
Rosa x odorata, růže vonná, r. čajová, Čína
Sekce Laevigatae, jeden druh
Rosa laevigata, jižní Čína
Sekce Pimpinellifoliae, 15 druhů
Rosa ecae, Střední Asie
Rosa foetida (R. lutea), růže kapucínská, r. páchnoucí, r. žlutá, Malá Asie
Rosa hugonis růže Hugova, střední Čína
Rosa omeiensis, (R. sericea), růže omejská, střední a západní Čína
Rosa pimpinellifolia (R. spinosissima), růže bedrníkolistá, západní, střední a jižní Evropa, západní Asie
Rosa primula, střední Asie, severní Čína
Rosa xanthina, růže zlatožlutá, severní Čína, Korea
Sekce Synstylae, 30 druhů
Rosa arvensis, růže rolní, r. plazivá, jižní a západní Evropa
Rosa filipes, Čína
Rosa helenae, růže Helenina, střední Čína
Rosa moschata, růže mošusová, Čína
Rosa multiflora, růže mnohokvětá, Japonsko, Korea
Rosa sempervirens, růže vždyzelená, jižní Evropa, severní Afrika
Rosa setigera, růže prérijní, r. štětinatá, Severní.Amerika
Rosa wichuraiana, růže Wichurova, východní Asie
[editovat]
Celkový areál
Růže rostou divoce takřka po celé severní polokouli. Nerostou pochopitelně v arktických oblastech a na pouštích. V subtropech i v tropech nalezneme některé druhy v horách (Etiopie, Filipíny). K oblastem s největším počtem druhů patří Středomoří a východní Asie; naopak jen málo růží roste ve Skandinávii, na Islandu, v Kanadě, na Sibiři. V těchto oblastech růže překračují polární kruh. Převážná většina růží roste ve "starém světě", ze Severní Ameriky pochází jen asi 20 druhů, které nezúčastnily vzniku kulturních růží.[zdroj?]
[editovat]
Odkazy Související články obsahuje
Portál Zahrada a zahradnictví
[editovat]
Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Rose na anglické Wikipedii.
[editovat]
Externí odkazy
Další informace o tématu na projektech Wikimedia:
multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku
informace o taxonu na Wikidruzích
projekt na Wikiverzitě
Růže v ČR, jejich popis a fotografie - http://ruze.wi.cz
Tento botanický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Tento článek o zahradnictví a zahradě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Kategorie: Růžovité | Květiny | Růže | Okrasné rostliny
Článek Diskuse Editovat Historie
Vyzkoušet Betu Moje diskusePřihlášení / vytvoření účtu
Hledání
Navigace
Hlavní strana
Portál Wikipedie
Aktuality
Pod lípou
Poslední změny
Náhodný článek
Nápověda
Podpořte Wikipedii
Tisk/export
Vytvořit knihu
Stáhnout jako PDF
Verze k tisku
Nástroje
Odkazuje sem
Související změny
Speciální stránky
Trvalý odkaz
Citovat stránku
V jiných jazycích
العربية
ܐܪܡܝܐ
Azərbaycan
Български
বাংলা
བོད་ཡིག
Bosanski
Català
ᏣᎳᎩ
Soranî / کوردی
Cymraeg
Dansk
Deutsch
Ελληνικά
English
Esperanto
Español
Eesti
Euskara
فارسی
Suomi
Français
Gaeilge
Galego
ગુજરાતી
עברית
हिन्दी
Hrvatski
Hornjoserbsce
Kreyòl ayisyen
Magyar
Interlingua
Bahasa Indonesia
Íslenska
Italiano
日本語
Basa Jawa
ქართული
ಕನ್ನಡ
한국어
Latina
Lietuvių
Latviešu
മലയാളം
मराठी
Bahasa Melayu
Nāhuatl
Nederlands
Norsk (nynorsk)
Norsk (bokmål)
Polski
پنجابی
Português
Runa Simi
Română
Русский
Sardu
Sicilianu
Scots
Sámegiella
Srpskohrvatski / Српскохрватски
Simple English
Slovenčina
Slovenščina
Српски / Srpski
Basa Sunda
Svenska
Kiswahili
தமிழ்
తెలుగు
Тоҷикӣ
ไทย
Tagalog
lea faka-Tonga
Türkçe
Українська
اردو
Tiếng Việt
ייִדיש
中文
Stránka byla naposledy editována 11. 6. 2010 v 08:05. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Ochrana osobních údajů O Wikipedii Vyloučení odpovědnosti
Další významy jsou uvedeny v článku Růže (rozcestník).
Růže
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rodopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Rod: růže (Rosa)
Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin s více než 100 druhy, které se vyskytují v přírodě, všechny z severní polokoule a především z mírného pásu. Jsou to většinou keře nebo popínavé rostliny, někdy též plazivé. Dosahují délky 2-5 metrů, zřídka však až 20 metrů.
Růže se velmi často a ve velkém počtu pěstují, zejména jako okrasné rostliny. Plodem růže jsou šípky, které mají významné léčivé účinky.Obsah [skrýt]
1 Vzhled
2 Významné obsahové látky
2.1 Barviva v květech
2.2 Aromatické látky v květech
2.3 Vitamíny v plodech
3 Klasifikace rodu
4 Celkový areál
5 Odkazy
5.1 Reference
5.2 Externí odkazy
[editovat]
Vzhled
Podle odlišného přístupu jednotlivých botaniků k vymezení je popsáno 100 až 300 samostatných druhů. Určování některých druhů růží je obtížné vzhledem k značné morfologické mnohotvárnosti a vyžaduje porovnání mimo květů, listů, ostnů a šípků také i kališních lístků po odkvětu či sterilních letorostů u příbuzných druhů. Často jsou některé druhy vedeny v nižší taxonomické jednotce; tedy jako poddruhy, nebo se za samostatné druhy považují i mezidruhoví kříženci. Nejstarší doklady o existenci růží jsou z období před 40 miliony let.
Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Narůstají většinou v nižší až středně vysoké keře, někdy jsou prutnatě převislé, poléhavé nebo se opírají o okolní dřeviny, a tím nabývají charakter lian. Zvláštní zařízení, jako např. úponky, sloužící k popínání ovšem růže nemají a nemají ani ovíjivé lodyhy.
Kořenová soustava se zřetelným hlavním kořenem je u některých druhů růží doplněna o mělce kořenící podzemní výběžky.
Větve a větvičky jsou až na nemnohé výjimky ostnité. Ostny, které se dají vylomit (výraz trn není morfologicky správný), se podle druhů liší tvarem, velikostí i hustotou umístění na větvích. Mohou být jak všechny takřka stejné, tak výrazně různotvaré. Nalezneme i typy jemně jehličnaté až štětinovité, které však také mohou být na hmat velmi nepříjemné.
Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem - tedy lichozpeřené, nejčastěji 5četné; někdy chlupaté až přisedle žlaznaté. Zpravidla vytrvalé palisty jsou přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží je i sytost vybarvení a lesk listů. Zde je ovšem třeba vždy přihlédnout k výživě rostlin.
Květy jsou oboupohlavné; u původních botanických druhů miskovitého tvaru a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 do asi 10 cm; tyčinek mnoho. Pět (velmi zřídka 4) korunních plátků je vejčitého tvaru, často mělce dvoulaločného barva divokých růží je nejčastěji růžová v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých.
Také v dužnatých plodech - šípcích (hypanthium), nalezneme u původních druhů růží značnou tvarovou rozmanitost. Tedy šípky kulovité, vejčité, více dlouhé. Velikost se pohybuje od 5 do 50 mm. V zabarvení jednoznačně převládá červená, vzácné je zbarvené černé, oranžové, žluté. Uvnitř šípků jsou drobné ochmýřené nažky.
[editovat]
Významné obsahové látky
[editovat]
Barviva v květech
[editovat]
Aromatické látky v květech
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických silic. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol.
Z botanických druhů a růží jim blízkých nejvíce voní Rosa gallica, R. x centifolia, R. x damascena. Mezi moderními odrůdami nalezneme význačně vonící odrůdy růží ve skupině čajohybridů (ČH).
Duftwolke, Eminence, Christian Dior, Mainzer Fastnecht, Papa Meilland, Silver Star, Sutter ´s Gold Sterling Silver, Whisky
Mezi sadovými (S) voní mnohé tkz. anglické růže.
Geraniol (C10H18O)
Světoznámé je pěstování olejodárných růží (R. x damascena var trigintipetala) v Bulharsku, které kryje 70 až 80 % světové potřeby. Střediskem 120 km dlouhého údolí je město Kazanläk. Na 1 kg oleje (silice) se spotřebuje 3000 kg růžových plátů, což je přibližně celková sklizeň ze období od poloviny května do poloviny června z 1 ha plantáže. Sbírá se od svítání jen do 10 hodin dopoledne. Denní výkon jednoho pracovníka je 15 až 20 kg růžových plátku. Plochy růží jsou v současné době v Bulharsku dostatečné, problém je však soustředit dostatek pracovníků na jen měsíc trvající sklizeň. Čistý růžový olej je nepostradatelnou součástí mnoha světových parfémů.
[editovat]
Vitamíny v plodech
Růže obsahují v šípcích karoten, vitamíny B1, B2, P a K. Nejvíce se cení ovšem obsah vitamínu C; u některých druhů růží je následující:
Tabulka vitaminu CVědecký název Český název C (mg/100g)
Rosa pendulina (R. alpina) růže alpská 1800
R. cinnamomea r. skořicová 1700
R. moyesii r. Moynesova 1700
Rosa villosa (R. pomifera) r. jablíčkonosná 1400
R. gallica r. galská 1300
R. glauca r.sivá 1300
R. rugosa r. svraskalá 900
R. canina r. šípková 800
Nejnižší obsah je u šípků růží kolem 200mg/100g.
Nejvíce se šípky sbírají na známý a chutný šípkový čaj. Sušením a vařením sice obsah vitamínu může klesat až o 80 %, ale ani v tomto případě není zanedbatelný. Šetrněji se vitamín zachová v šípkovém víně.
[editovat]
Klasifikace rodu
Rod Rosa se dělí na 4 podrody, z nich tři mají jen malý význam, neboť naprostá většina druhů je zařazována do podrodu Rosa (též Eurosa). Tento největší podrod se dále člení na sekce, u nichž jsou uvedeny nejdůležitější druhy , s nimiž se můžeme setkat v ČR ať ve volné přírodě nebo v zahradách a parcích.
Podrod Hulthemia, jediný druh
Rosa persica (R. simplicifolia, Hulthemia persica), Írán, zřídka pěstována
Podrod Platyrhodon, jediný druh
Rosa roxburghii, růže kaštanová, Japonsko, Čína
Podrod Hesperhodos, 2 druhy
Rosa minutifolia, Severní Amerika
Rosa stellata, Severní Amerika
Podrod Rosa (Eurosa), asi 200 druhů
Sekce Banksianae, 2 druhy
Rosa banksiana, (R. banksiae), Čína
Sekce Bracteatae, 2 druhy
Rosa bracteata
Sekce Caninae, 60 druhů
Rosa agrestis, růže polní, Evropa, západní Asie
Rosa canina, růže šípková, Evropa, severní Afrika, západní Asie
Rosa coriifolia, růže šedá, Evropa
Rosa dumalis, růže podhorská, Evropa
Rosa dumetorum, (R. corymbifera), růže křovištní, Evropa, Malá Asie
Rosa glauca (R. rubrifolia), růže sivá, jižní a střední Evropa
Rosa inodora, růže oválnolistá, střední a západní Evropa
Rosa jundzillii, růže Jundzillova, jižní, západní a severní Evropa, západní Asie
Rosa micrantha, růže malokvětá, jižní, západní a střední Evropa
Rosa rubiginosa (R. eglanteria), růže vinná, Evropa, západní Asie
Rosa serafinii, růže silická, jižní Evropa
Rosa sherardii, růže přehlížená, západní a jižní Evropa
Rosa tomentosa, růže plstnatá, střední, západní a jižní Evropa
Rosa villosa (R. pomifera), růže jablíčkonosná, severní a střední Evropa
Sekce Carolinae, 6 druhů
Rosa carolina, růže karolínská, Severní Amerika
Rosa nitida, růže lesklá, Severní Amerika
Rosa palustris, růže bahenní, Severní Amerika
Rosa virginiina, růže virginská, Severní Amerika
Sekce Cinnamomeae, 85 druhů
Rosa acicularis, růže jehličkovitá, severní Asie, severní Amerika, severní Evropa
Rosa arkansana, Severní Amerika
Rosa beggeriana, růže Bergerova, Persie,Altaj
Rosa blanda, růže něžná, Severní Amerika
Rosa holodonta, růže zoubkovaná, západní Čína
Rosa majalis, růže májová, severní a střední Evropa
Rosa moyesii, růže Moyesova, střední a západní Čína
Rosa multibracteata, západní Čína
Rosa nutkana, Severní Amerika
Rosa oxyodon, růže ostřezubatá, Kavkaz
Rosa pendulina, (R. alpina), růže alpská, r. převislá, severní a střední Evropa
Rosa pisocarpa, Severní Amerika
Rosa rugosa, růže svraskalá, východní Asie
Rosa setipoda, střední Čína
Rosa sweginzowii, růže Sweginzovova, severní Čína
Rosa willmottiae, růže Willmottova, západní Čína
Rosa woodsii, Severní Amerika
Sekce Gallicanae, jeden druh
Rosa x alba, růže bílá
Rosa x centifolia, růže stolistá
Rosa x damascena, růže damascenská
Rosa gallica, růže keltská, r. francouzská, r. galská, r. nízká, provensálská, jižní a střední Evropa, západní Asie
Sekce Indiceae, 3 druhy
Rosa gigantea, Indie
Rosa chinensis, (R. indica), růže čínská, bengálka, Čína
Rosa x odorata, růže vonná, r. čajová, Čína
Sekce Laevigatae, jeden druh
Rosa laevigata, jižní Čína
Sekce Pimpinellifoliae, 15 druhů
Rosa ecae, Střední Asie
Rosa foetida (R. lutea), růže kapucínská, r. páchnoucí, r. žlutá, Malá Asie
Rosa hugonis růže Hugova, střední Čína
Rosa omeiensis, (R. sericea), růže omejská, střední a západní Čína
Rosa pimpinellifolia (R. spinosissima), růže bedrníkolistá, západní, střední a jižní Evropa, západní Asie
Rosa primula, střední Asie, severní Čína
Rosa xanthina, růže zlatožlutá, severní Čína, Korea
Sekce Synstylae, 30 druhů
Rosa arvensis, růže rolní, r. plazivá, jižní a západní Evropa
Rosa filipes, Čína
Rosa helenae, růže Helenina, střední Čína
Rosa moschata, růže mošusová, Čína
Rosa multiflora, růže mnohokvětá, Japonsko, Korea
Rosa sempervirens, růže vždyzelená, jižní Evropa, severní Afrika
Rosa setigera, růže prérijní, r. štětinatá, Severní.Amerika
Rosa wichuraiana, růže Wichurova, východní Asie
[editovat]
Celkový areál
Růže rostou divoce takřka po celé severní polokouli. Nerostou pochopitelně v arktických oblastech a na pouštích. V subtropech i v tropech nalezneme některé druhy v horách (Etiopie, Filipíny). K oblastem s největším počtem druhů patří Středomoří a východní Asie; naopak jen málo růží roste ve Skandinávii, na Islandu, v Kanadě, na Sibiři. V těchto oblastech růže překračují polární kruh. Převážná většina růží roste ve "starém světě", ze Severní Ameriky pochází jen asi 20 druhů, které nezúčastnily vzniku kulturních růží.[zdroj?]
[editovat]
Odkazy Související články obsahuje
Portál Zahrada a zahradnictví
[editovat]
Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Rose na anglické Wikipedii.
[editovat]
Externí odkazy
Další informace o tématu na projektech Wikimedia:
multimediální obsah na Commons
slovníková definice na Wikislovníku
informace o taxonu na Wikidruzích
projekt na Wikiverzitě
Růže v ČR, jejich popis a fotografie - http://ruze.wi.cz
Tento botanický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Tento článek o zahradnictví a zahradě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Kategorie: Růžovité | Květiny | Růže | Okrasné rostliny
Článek Diskuse Editovat Historie
Vyzkoušet Betu Moje diskusePřihlášení / vytvoření účtu
Hledání
Navigace
Hlavní strana
Portál Wikipedie
Aktuality
Pod lípou
Poslední změny
Náhodný článek
Nápověda
Podpořte Wikipedii
Tisk/export
Vytvořit knihu
Stáhnout jako PDF
Verze k tisku
Nástroje
Odkazuje sem
Související změny
Speciální stránky
Trvalý odkaz
Citovat stránku
V jiných jazycích
العربية
ܐܪܡܝܐ
Azərbaycan
Български
বাংলা
བོད་ཡིག
Bosanski
Català
ᏣᎳᎩ
Soranî / کوردی
Cymraeg
Dansk
Deutsch
Ελληνικά
English
Esperanto
Español
Eesti
Euskara
فارسی
Suomi
Français
Gaeilge
Galego
ગુજરાતી
עברית
हिन्दी
Hrvatski
Hornjoserbsce
Kreyòl ayisyen
Magyar
Interlingua
Bahasa Indonesia
Íslenska
Italiano
日本語
Basa Jawa
ქართული
ಕನ್ನಡ
한국어
Latina
Lietuvių
Latviešu
മലയാളം
मराठी
Bahasa Melayu
Nāhuatl
Nederlands
Norsk (nynorsk)
Norsk (bokmål)
Polski
پنجابی
Português
Runa Simi
Română
Русский
Sardu
Sicilianu
Scots
Sámegiella
Srpskohrvatski / Српскохрватски
Simple English
Slovenčina
Slovenščina
Српски / Srpski
Basa Sunda
Svenska
Kiswahili
தமிழ்
తెలుగు
Тоҷикӣ
ไทย
Tagalog
lea faka-Tonga
Türkçe
Українська
اردو
Tiếng Việt
ייִדיש
中文
Stránka byla naposledy editována 11. 6. 2010 v 08:05. Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Ochrana osobních údajů O Wikipedii Vyloučení odpovědnosti